Lázeňství - Seznámení s prameny

Anmelden

nicht angemeldet

Seznámení s prameny

Nejdříve si obstaráme lázeňský pohárek a poté se můžeme vydat na naší exkurzi po jednotlivých pramenech. Nebudeme provádět vědecké rozbory složení jednotlivých vod, ale soustředíme se na praktičnost a využití jednotlivých zdrojů. Také se nám asi nepodaří projít a ochutnat všechny prameny (ono by to nekontrolovatelné ochutnávání neslo i jistá rizika) ale zaměříme se na ty nejznámější a také si ukážeme prameny, které nejsou sice přímo ve městě, ale mohou nám být ku prospěchu při brouzdání zdejší krajinou Slavkovského lesa. Nuže, vydejme se na cestu, kterou si rozdělíme do několika etap.

ETAPA PRVNÍ:
Začneme pramenem, který se nachází přímo v lázeňském centru a je jedním z nejstarších a nejdříve užívaným zdrojem léčebných vod. Křížový pramen, o kterém je řeč, má dnes svůj vlastní pavilon a denně jej navštíví mnoho lázeňských hostů a zvědavých turistů. Tak tomu ale vždy nebylo, počátky jeho využívání byly zasazeny do doby divokých lesů a bažin. J. J. Nehr píše ve své knize vzpomínek, mimo jiné, následující : "Kromě jedné staré dřevěné chýše, hrozící spadnutím, ve které stály na ohništi zazděné dva železné kotle k získávání Glauberovy soli, kterou tak bohatě vyplavoval Křížový pramen, a kromě jediného, rovněž dřevěného, prastarého ohrazení Křížového pramene nenalézal a neviděl člověk nic, co by udělaly lidské ruce. Ani pěšina, tím méně vozovka nevedly k těmto pramenům. Bylo nutno položit a naházet kameny přes mnohé bažiny, aby se člověk, po nich poskakující, s jejich pomocí dostal k pramenům." Jeho původní název byl Solný pramen a první záznamy o něm najdeme v dokumentech (análech) tepelského kláštera v roce 1749. Křížový pramen působí příznivě na žlučník a žaludek, ale díky vyššímu obsahu síranů má také projímavé účinky. Jsme na počátku naší exkurze a tak ochutnávejte opatrně v malém množství.

Dále se vydáme směrem k Centrálním lázním a parkem dojdeme k Malé kolonádě. Zde původně stával altán na osmi sloupech a zastřešoval Karolinin pramen (nazván podle Karoliny Augusty), který vyvěral na louce pod kostelem. Vody Karolinina pramene se zpočátku používaly jen pro pitnou léčbu při urologických chorobách a až později byly odvedeny ke koupelím do Nových lázní. Dnes je zde vyveden také Rudolfův pramen. Projdeme kolonádou a přes silnici pokračujeme
k Ambrožovým pramenům do parku před Centrální lázně. Jsou tak trochu utopeny v okolním terénu a sestupuje se k nim po pohodlném schodišti o 20 ti schodech. Říká se jim také Prameny lásky a užívá se jich při některých chorobách urologických a chudokrevnosti. Kromě pitné léčby slouží rovněž ke koupelím. Pro začátek by toho ochutnávání bylo dost, dejme si raději oddech v některé z lázeňských kaváren a připravme se na další etapu.

ETAPA DRUHÁ:
Volnou procházkou dojdeme do Martinova parku za Městským divadlem, kde na nás ve stínu velikánů čeká Lesní pramen. Lesní pramen byl poprvé zachycován v roce 1827, pro pohodlí hostů byl nad ním vybudován doškový přístřešek, který byl později nahrazen kruhovým pavilónkem se sloupořadím a ještě později jej zastoupila dodnes stojící kolonáda. Voda Lesního pramene se využívá k léčbě některých urologických chorob a dýchacích cest. Slouží především k pitným kúrám avšak i k různým výplachům, inhalacím, koupelím a kloktání. Ano i kloktati Lesní pramen napomůže upevniti zdraví. Naberme tedy trochu pramene a ochutnejme jeho svěží chuť. Tak jsme si vykloktali a vydáme se na zastávku MHD na nedalekém Mírovém náměstí. Přesněji, na linku č. 3. Proč? Protože se přesuneme na opačnou stranu města, na konečnou stanici linky č. 3 , kde ochutnáme další pramen. Absolvujeme jednu z nejdelších tras MHD po městě, cestou přes Goethovo náměstí mineme kostel Nanebevzetí P. Marie, dále společenský dům Casíno, Nové lázně a pak projedeme celé město až do Úšovic na konečnou stanici, kde je další cíl naší cesty - Antonínův pramen (Antoníček). Pramen najdeme v malém parčíku vzdáleném 100 m dále po silnici za zastávkou a křižovatkou . Jméno získal podle nedalekého kostela Antonína Paduánského (1790). V roce 1986 byl zbořen starý dřevěný přístřešek a postaven moderní altán od architekta Brixe. Je slabě mineralizován, jemné chuti a slouží jako zdravý a osvěžující nápoj. Klidně si jím naplňte lahev a můžete ho používat jako stolní vodu ("moderní" marketing by v něm jistě našel nějakou tu Antiobeziózu, Vitallmineraliózu apod.). Poseďme chvilku na lavičce v malém parčíku u "Antoníčka" a dalším spojem se vrátíme zpět do města. Tentokrát vystoupíme u Městské knihovny a sejdeme po cestičce dolu do parku, kde se dáme u kavárny doleva a dojdeme parkem k poslednímu prameni dnešní druhé etapy - k Alexandřinu prameni. Do pohárku si ho můžete natočit ve zcela nově postaveném altánku. Byl objeven roku 1873 a dostal jméno podle ruské velkokněžny Alexandry. Později zde byl zachycen druhý pramen, který se jmenoval Alfrédův, podle tepelského opata Alfréda Clementso, ale oba prameny v roce 1956 zanikly a až v roce 2005 vzniká dnešní nový altán a pramen je opět jímán.

ETAPA TŘETÍ:
Tentokrát se zmíním o pramenech, které jsou důležité pro svoje vlastnosti, ale nemůžeme je navštívit. Začneme jedním z nejstarších a nejproslulejších - Mariin pramen; vyvěrá v Centrálních lázních a je využíván například pro uhličité koupele a plynové injekce. Nejstarší zpráva o Mariině prameni pochází z roku 1606 od doktora Raudenia. Tehdy se mu podle zápachu sirovodíku říkalo smradlavý. Později (asi r. 1766) byl pojmenován podle obrázku Panny Marie, který někdo zavěsil na strom u pramene a to mělo vliv i na vznik pozdějšího názvu místa Mariánské Lázně. Tehdy se tu nemocní léčili tak, že se přímo v místě bublajících a nevábných slatinišť a močálů nořili rovnou do těchto bažin. Dalšími prameny jsou Prameny Pottova údolí (Prelátův pramen a další), které jsou odváděny potrubím do Nových a Centrálních lázní ke koupelím. Pramen Hamelika byl navrtán v roce 1929 za Centrálními lázněmi a využívá se ke koupelím. Jméno dostal podle nedalekého vrchu na kterém je kamenná rozhledna.

ETAPA ČTVRTÁ:
Po odpočinku a teorii budeme pokračovat v ochutnávání pramenů ve spodní části města. Nejdříve navštívíme Ferdinandův pramen, který najdeme v parku za Městskou nemocnicí a stadionem "Viktoria".
Z chebské křižovatky, kolem oplatkárny, se k němu dá dojít během několika minut. Ferdinandův pramen se svým složením podobá Křížovému, je jen více mineralizován. Objevuje se v nejstarších záznamech a zprávy o Úšovických vodách obsahují informace o tom, že právě tento pramen byl využíván k pokusům o získání soli. Ferdinand I. píše roku 1528 opatu kláštera tepelského následující:
"Ferdinand, z boží milosti král uherský, český, infant španělský, arcivévoda rakouský, markrabí moravský etc.
Drahý, věrný, milý Kryštof z Genndorfu nás zpravil, jak jsi mně oznámil, že na pozemku svém a tepelského kláštera máš slaný pramen, jak sám soudíš. A jelikož se domníváme, že bychom sobě a svému českému království prokázali nemalý užitek a prospěch zřízením solných dolů nebo solivaru, doporučujeme Tobě důrazně a žádáme, abys bezodkladně dal našeho přítomného komorního posla účelně zavést k solnému prameni a nezabraňoval tak příležitosti tu věc poznat. Z toho pramene nechť načerpá vodu do lahví a nám zašle, abychom ji mohli okusit a vyšetřit. Vykonej tak náš vážný úmysl. Dáno na našem královském zámku v Praze 27. dubna 1528."
A tak tedy dvě lahve solného (dnes Ferdinandova) pramene putovaly do Prahy. Jak bádání dopadlo se ale neví, neboť se nezachovaly žádné zprávy o výsledcích pokusů. Možná že vědátoři ani neměli čas cokoliv zaznamenat, protože pramen obsahoval hlavně Glauberovu sůl, která je známá svými projímavými účinky. Nad pramenem byla vybudována v roce 1827 klasicistní kolonáda (nejstarší dochovaná klasicistní stavba) a pro pitnou léčbu je zde dostupný vývěr Ferdinand I. Naberme si tedy do pohárku trochu zdraví a pokračujeme parkem k následujícímu prameni, který má mimochodem také zajímavou historii. Rudolfův pramen (jmenuje se podle korunního prince Rudolfa) je vzdálen 10 minut pohodlné chůze směrem na staré Úšovice a natočit si ho můžeme v pavilónu Rudolfovy kolonády zde v parku, nebo o kousek níže u potoka či ve městě na Lázeňské kolonádě, kam je doveden potrubím. Rudolfův pramen (Rudolfka) se zasloužil o rozšíření pověsti Mariánských Lázní, co by místa pro léčení urologických chorob. Vody se používá k pitné léčbě i koupelím. A právě Rudolfův pramen, dříve také nazývaný Luční, je příkladem toho, že kultivování pramenů nebylo vždy zcela jednoduché. Anály kláštera Tepelského uvádí že v českém hraničním lese nesmělo být založeno žádné osídlení. Ovšem opat Petr (1324-1339) kolem roku 1330 nechal vybudovat novou vesnici Kapelec, kterou však Jan Lucemburský nechal zrušit aby neohrožovala zemskou hranici. Paradoxně týž král, na žádost dalšího opata Benedy, dovolil rozšíření katastru Úšovic dále do hraničního hvozdu a usedlíci mohli použít právě gruntů, které patřili zrušené vesnici a klášter tak později musel kupovat pozemky zpět. Bohužel, jeden úšovický sedlák, který získal pozemek, na němž vytékal Luční pramen, byl natolik tvrdohlavý a odmítal pozemek prodat, nebo se o prament starat, že existence pramene byla ohrožena. Klášter pak pramen zachránil vrtem z vedlejšího pozemku, kdy se mu podařilo pramen stáhnout a mohl ho konečně využívat. Ochutnejte tedy tuto železitou kyselku, posaďte se do chladivého stínu a relaxujte, neboť toto byla poslední etapa poznávání pramenů ve městě. Ta další povede naše kroky krajinou po celém Mariánskolázeňsku.

ETAPA PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ:
V této etapě nechám vobu směru, cíl cesty a čas na Vás. Seznámíme se zde s kyselkami, které vyvěrají po celém okolí. Bude to spíše takový seznam pramenů, který využijete při lázeňských vycházkách v těsném okolí města ale i při toulkách krajinou, ať již pěšky nebo na kole. U kadého, z níže uvedených pramenů, je popis a odkaz na mapu s přesnou lokalizací vývěru.

Medvědí pramen Původně vyvěral, tento již před první světovou válkou oblíbený pramen, ze starého pařezu v těsné blízkosti Medvědího potůčku v Medvědím údolí. Stojí zde socha medvěda od Vítěslava Eibla a dřevěný altánek. Pramen v r. 1985 zcela zanikl ale o 50 m výše proti proudu Medvědího potoka se objevil nový pramen. Přístup k němu je upraven a tak si můžete pohodlně pramen nabrat a osvěžit se i dnes. Pramen je vzdálen 1200 m od plaveckého bazénu směrem na V. Hleďsebi . Pramen najdete zde		Balbínův pramen Slatiništní pramen, po- zději přejmenovaný na Balbínův podle Bohuslava Balbína, který popisoval ve svém díle "Miscellanea Historica Regni Bohemiae" (Pragae 1679) kyselky na Tepelsku, je od Medvědího pramene vzdálen asi 1Km směrem na Valy. Jímání pramene je upraveno a část je ho odváděna do nádrže. Pro veřejnost byla ponechána menší část obsahu zdroje v novém prameníku s přepadem. Pramen najdete zde
Valská kyselka Pramen je znám občany Valů minimálně od konce války a někdy je nazýván také myší. Najdeme ho na konci Valů, když půjdeme po cestě, procházející chatovou osadou, směrem na Mar. Lázně k hájence "Pramen" u železničního přejezdu. Těsně na konci chatové osady je nalevo od cesty průchod pod žel. tratí do lesa. Zde se dále pokračuje asi 200 m na sever lehce vyšlapanou stezkou, která se ale kousek před pramenem vytrácí. Dříve byla kyselka jímána do dutého pařezu a okolo ní stály vysoké stromy. Dnes se nalézá uprostřed mýtiny přikrytá stříškou. Pramen najdete zde		Hájenský pramen - není zpřístupněn Pramen vyvěrá ve studni hájenky "Pramen", která leží západně Mariánských Lázní u cesty do obce Valy nedaleko žel. přejezdu. Od Balbínova pramene je vzdálena 900 metrů. Hájenský pramen byl objeven při hloubení studny. Dříve tu bývala pumpa, ale dnes je už nemožné kyselku ochutnat, neboť studna je soukromá. Pramen najdete zde
Farská kyselka Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. >>>		Srnčí pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>
Vlčí pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		IL - Sano - není zpřístupněn Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pramen najdete zde
Pirátův pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Štolní Kyselka Vyvěrá 500 m jihozápadně od Malé Hleďsebe a 500 m severně od Panského vrchu nad Drmoulem, na břehu Štolního potoka. Je opatřena novou stříškou a informační tabulí. Kyselka je velice chutná , je však méně známá díky své poloze mimo turistické cesty a osídlení. Pramen najdete zde
Čiperka Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Koňský pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>
Richard Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Pramen Jedlová Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>
Kynžvartské kyselky Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Radionka Vývěr mírně radioaktivního minerálního pramene se nachází asi 200 metrů vlevo od silničky vedoucí z Podlesí kolem tzv. "Kňafáku" dále k samotě Javořina. Radiovka se dříve stáčela do lahví a používala jako léčivá. U pramene za Podleským potokem stojí o samotě výstavný dům a pramen vyvěrající v jeho blízkosti je stále dostupný a chutný.
Pramen Horká Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Kyselka Oriona Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>
Vlkovický pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>		Podhajského pramen Nullam sed felis eu sapien varius iaculis. Nunc diam nibh, aliquet vel, blandit quis, sollicitudin et, dolor. Vestibulum tincidunt laoreet justo. Pellentesque orci. Nullam laoreet. >>>

Turistika

Na mapě okolí najdete odkazy jednotlivých tipů na výlet, můžete si tak naplánovat své poznávací cesty podle vzdáleností, které vyhovují Vašim možnostem.

Napiště svojí reportáž,
podělte se o zážitky z lázní, dejte Váš tip na výlet dalším návštěvníkům Mariánských
Lázní. Přihodilo se Vám něco nečekaného? Napište o tom .